|
|
|
|
Molekulová fyzika a
termodynamika
Měřením zjistíme, že při konstantním objemu plynu se tlak zvětšuje s
teplotou lineárně.
Metoda, která při zkoumání tepelných vlastností látek a získávání vztahů
mezi fyzikálními veličinami vychází z popisu jevů, z měření veličin a
nespoléhá na žádný model částicového složení látek, nazývá se
termodynamická metoda.
Použití termodynamické metody a používání zákona zachování a přeměny
energie pro tepelné děje podmínily vznik vědního oboru - termodynamiky.
Studium vlastností látek použitím této teorie bylo základem vědního
oboru nazvaného molekulová fyzika, z níž se postupně vyvinula
Statistická fyzika.
Základní metodou, která se používá v těchto oborů disciplínách je
statistická metoda. Vychází z vnitřní struktury látek a jejich
vlastností vysvětluje jako důsledek pohybu a vzájemného působení částic.
Kinetická teorie je založena na třech experimentálně ověřených
poznatcích:
a) Látka jakéhokoli skupenství se skládá z částic - molekul, atomů nebo
iontů. Prostor, který těleso z dané látky zabírá, není těmito částicemi
beze zbytku vyplněn. Hovoříme o nespojitě (diskrétní) struktuře látky.
b) Částice se v látce pohybují, jejich pohyb je ustavičný a neuspořádaný
(chaotický). Částice se v látce pohybují rychlostmi různých směrů a
velikostí. Tato forma pohybu částic se jmenuje tepelný pohyb.
c) částice na sebe navzájem působí přitažlivými a současně odpudivým
silami. Velikost těchto sil závisí na vzdálenosti částicemi.
O soustavném a neuspořádaný pohybu částic svědčí nepřímo mnoho jevů
pozorovaných zejména při tekutinách, jako např. rozpínání plynu, difúze
a Brownův pohyb.
Existenci přitažlivých a odpudivých sil, kterými částice na sebe
navzájem působí, potvrzuje i mnoho jevů, jako např. soudržnost pevných a
kapalných látek, nutnost působení vnějších sil k dosažení zmenšení
objemu pevných, kapalných a plynných těles. |
|
